Lužnice
Úřední hodiny Pondělí 8:00-12:00 13:00-17:00 Středa 8:00-12:00 13:00-17:00
Lužnice leží mezi jihočeskýmí rybníky v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Nahlédněte, kam z Lužnice vyrazit na výlet či procházku do přírody.
CHKO Třeboňsko se rozkládá na ploše 700 km2, v rovné travinaté krajině, prochází okresy Jindřichův Hradec a České Budějovie a jejím přirozeným centrem je město Třeboň. V roce 1977 byla zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO, v roce 1979 byla vyhlášena chráněnou krajinou oblastí - ochrana kulturní krajiny výrazně pozměněné člověkem, která má významnou ochranářskou hodnotou. V roce 1978 byla celá oblast vyhlášena biosférickou rezervací. I přes dlouhodobou kultivaci člověkem se v oblasti zachovala cenná vegetace a na utváření krajiny se člověk podílel zejména úpravami původní močálové krajiny a vznikla tak síť umělých stok a velké množství rybníků. Třeboňsko, kde se nachází i naše obec, je významným ptačím územím a nezaměnitelnou podobu mu vtiskly i rybníky.
Z návsi se vydáme směrem k mostu, za řekou na první křižovatce vlevo po štětované cestě kolem křížku cca 500 m.
Pískový přesyp v nadmořské výšce 423 – 426 m n. m., výměra necelé dva hektary. V roce 1955 vyhlášen jako státní přírodní rezervace.
Duna navátá působením větru z naplavenin písku nedalekého toku řeky Lužnice pravděpodobně v dobách migrování koryta. Rostou zde pískomilné rostliny, hlavními představiteli fauny jsou blanokřídlí, samotářské včely, mravenci, nalezen též vzácný suchomilný střevlík Masoreus wetterhallii, za slunečného počasí lze zahlédnout ještěrku obecnou Lacerta agilis.
Doslova coby kamenem dohodil od písečné duny začíná hráz rybníka Potěšil. V roce 2002 při stoleté povodni voda valící se od bezpečnostního přelivu Rožmberka u Smitky protrhla příjezdovou cestu před hrází Potěšila za Slepičím vrškem a vzniklou průrvou se vracela k dnešnímu korytu řeky. Říkalo se tehdy, že řeka "má paměť" a našla si někdejší směr toku…
Na hranicích katastru obce leží nevětší rybník Čech i Evropy - Rožmberk, kterým protéká řeka Lužnice. Vybudován byl známým rybníkářem Jakubem Krčínem v letech 1584 - 1590. Potřebou pro stavbu tohoto díla byly mj. i časté povodně. Krčín současně s rybníkem stavěl i tzv. Novou řeku, která odvádí část vody jinam, což je důležité hlavně při povodních. V novodobých dějinách nám toto dílo ukázalo svou nepostradatelnost při velkých povodních roku 2002. Hráz rybníka je opravdu mohutná - v patě je její šířka až 55 m, koruna hráze pak dosahuje šířky 12 m, její délka je cca 2,5 km. Rozloha vodní plochy je 489 ha, zátopová pak cca 700 ha. Těsně po výstavbě byla plocha rybníka kolem 1000 ha. Nynějsí (betonová) hlavní výpusť byla postavena v letech 1916 -18 a nahradila tak původní Krčínovu výpusť s názvem Hluboká. V druhé polovině hráze se nachází výpusť Adolfka a zajímovstí je, že při opravě v roce 2004 bylo z hráze vyjmuto původní dřevěné potrubí, které bylo v téměř v neporušeném stavu. Prohlédnout si jej můžete na místě. Během procházky po hrázi narazíte i na pomníček se třemi rybami, který připomíná smrt pytláka v místech, kde kdysi bývala i jedna z výpustí zvaná Samice. Vedle hlavní výpustě stojí malá vodní elektrárna z roku 1922.
Na konci hráze (u hájovny Smitka) se pak nachází bezpečnostní přeliv, který odvádí a rozptyluje povodňové vody pod hráz rybníka. Šířka přelivuje 56,5 m. Tam také stojí památný vodoměr – pylon s údaji o nejničivějších povodních v kraji za dobu existence rybníka, se znázorněním tehdejší výšky hladiny.
Na jednotlivých stranách podstavce je možné si přečíst:
- Rybník Rožmberk vystavěl v letech 1584 – 1590 Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan
- Dobré dílo jsi vykonal Kubo Krčíne
- Rybník Rožmberk odolal v srpnu 2002 dosud největšímu náporu vod
- Jakubu Krčínovi (1535 – 1604) věnují třeboňští rybáři LP 2004
Bezesporu největší podívanou spojenou s rybníkem Rožmberk jsou jeho tradiční výlovy, které jsou, byly, jsou i budou velmi oblíbené u mnoha návštěvníků i milovníků ryb. V ranních hodinách může návštěvník shlédnout tzv. zátah, jehož postup je po staletí téměř nezměněn. Kolem rybníka vede naučná stezka Rožmberk.
Tvoří ji 11 různě velkých rybníků s rozlohou 706 ha. Soustava začíná pod železniční zastávkou Lužnice (Malý Tisý), na hráz Velkého Tisého se vydáme nejkratší cestou kolem školy k silnici Lomnice nad Lužnicí – Třeboň, tam odbočíme vpravo a po několika desítkách metrů vlevo směrem k železniční trati. Za přejezdem pokračuje polní cesta až k začátku hráze a dále ke dvoru Šaloun a k sádkám Rybářství Třeboň. Rezervace je součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, jako jedinečný ekosystém ji eviduje UNESCO, výzkumnou stanici zejména pro ornitology zde má Národní muzeum.
V 80. letech minulého století se v rezervaci vyskytovalo více než 150 druhů hnízdícího či migrujícího ptactva. V srpnu tady můžeme vidět i několik tisíc hus velkých, na křovinatých ostrovech hnízdí
volavky bílé i šedé, bukač velký, v pobřežních porostech divoké kachny, při troše štěstí můžeme zahlédnout orla mořského nebo orlovce říčního i vydru. Na území rezervace je dovoleno vstupovat pouze po veřejných cestách.
Zalesněný vrch (504m) vystupující nad okolní rovinu. Z kraje lesa v severním svahu je široký rozhled na severní část Třeboňské pánve. poblíž stojí poutní kaple Sv. kříže z 18. století se studánkou a křížovou cestou. Od Lužnice vzdáleno asi 7 km směrem na Přeseku a Dunajovice.
Soustava rybníků poetických jmen (Blaník, Dobrá vůle, Skutek, Víra, Láska, Naděje, Rod) oddělených od sebe pouze úzkými hrázemi, napájených stokou Potěšilkou z rybníka Rožmberk. Na rybníku Rod byla roku 1990 vyhlášena přírodní rezervace jako významné hnízdiště vodního ptactva ( velká kolonie racků chechtavých). Od Lužnice vzdáleno asi 6km směrem na obec Klec.
